Osobnost pracovníka

Při výběru zaměstnanců by nás měla zajímat i osobnost člověka v souvislosti s jeho zařazením do pracovního procesu jako takového, avšak nesmíme opomíjet jeho celkovou osobnostní charakteristiku.

Inteligence a schopnost

Osobností je pro tyté účely konkrétní člověk s jeho psychickými, fyzickými a sociálními vlastnostmi. Zajímá nás na něm jaké má schopnosti, znalosti, postoje, motivy, jaký je jeho hodnotový systém, co ho motivuje a jaké má znalosti a zkušenosti. Dynamiku jeho osobnosti nám pak pomohou rozkrýt poznatky o jeho charakteru, vůli, tendencích jednat a komunikovat.

Začít musíme u inteligence konkrétního člověka – pracovníka. Jedná se tedy o rozumové schopnosti jedince, ty se s věkem nemění, jen se mění jejich struktura, snižuje se její rychlost a pružnost, to je však kompenzováno přibýváním všech zkušeností a prohlubováním osobní i profesní kompetence.

Inteligence je sice obecná schopnost, ale od její úrovně a struktury se odvíjí řada specifických schopností, jak pracovních tak osobních. Právě pojem schopnost je pro posuzování kompetentnosti velmi významný a má zásadní vliv na zařazování pracovníků do pracovních funkcí a míst. Schopnost je kapacita osobnosti vykonávat nějakou činnost. Je to zároveň předpokladem (vlohou) pro vykonávání nějaké činnosti, rozvíjí se jejím opakovaným využíváním učením a celkovým rozvíjením.

Dělí se na tři oblasti:

1. Rozumové (kognitivní, intelektové, důležité pro řešení problémů)
2. Mechanické (porozumění vztahům mezi předměty, jevy, činnostmi)
3. Psychomotorické (zručnost, koordinace pohybů a smyslového vnímání, motorické a manipulační)

Z toho, co již bylo dosud napsáno, jasně vyplývá, že nejdůležitějšími schopnostmi jsou schopnosti rozumové = inteligence. Je však třeba vést v patrnosti, že různé druhy práce vyžadují různé zaměření inteligence a rozvíjení různých schopností. Sama úroveň inteligence není ještě zárukou úspěchu v jakékoli profesi, je třeba, aby jedinec disponoval osobními morálně – volními vlastnostmi a vnitřními motivy, které mu umožní překonávat těžkosti i problémy v jeho životě a profesním rozvoji.

Osobní vlastnosti jedince, v našem případě jsou ustálené způsoby chování pracovníka, a ty jsou poměrně stabilní. Způsoby chování jednotlivce mají prvotní základ v jeho temperamentu a tím pádem jeho celkového emočního naladění. Výrazně jsou ovlivňovány celkovou výchovou a zaměřením jedince a průběhem jeho socializace, především v dětství a dospívání. Další vliv na jeho způsoby chování mají také sebeutvářecí tendence a aktivity jedince spojené především s jeho profesním vývojem. Ustálené vzorce chování a reagování pak označujeme jako postoje.

Jeho charakterové vlastnosti, jako další složka osobních vlastností jedince, se utvářejí především pod vlivem socializace, sociálních vlivů a individuálních zkušeností jedince, hodnocením situace a zkušenostmi. Primárně je však charakter formován výchovou a sekundárně životními zkušenostmi jedince.

Postoj je forma chování

Formování postojů je částečně ovlivňováno sociálním učením v rodině, kdy dítě pasivně přebírá některé modely chování a hraní rolí a zkušenostmi, které jedinec získává v průběhu života. Jak již bylo řečeno, postoje jsou ustálenou formou chování, které vyjadřují vztahy jedince k druhým lidem, skutečnostem, jevům a předmětům.

Postoje mají své pevné složky a ty dělíme následujícím způsobem:

1. Kognitivní (informace o předmětu kontaktu a rozumové úvahy o něm)
2. Emocionální (vnímání emocí spojených s předmětem kontaktu, negativních i pozitivních)
3. Konativní (chování vůči předmětu kontaktu)

Z hlediska fungování organizace je důležité vědět, že ovlivňování nebo změny postojů pracovníkům patří k velmi složitým a časově poměrně náročným procedurám, kdy je třeba působit na pracovníky komplexně a dlouhodobě, neboť v případě ovlivňování nebo změny postojů je kromě argumentace, vysvětlování působit na emoce pracovníků, protože pracovní funkce společně s mírou sociální jistoty, která z toho plyne a celkový fyzický a zdravotní stav nejvýznamněji ovlivňují život každého jedince a jsou pilíři, na kterých buduje svou existenci.

Připravil: PhDr.Jiří Vronský, majitel poradenské kanceláře